umělecké objekty

metamorphosis

Metamorphosis je objektem proměny, která se nevztahuje k určitému okamžiku, ale k samotnému stavu bytí. Forma zde není definitivním výsledkem. Spíše stopou procesu — něčím, co se na okamžik ustálilo, aniž by ztratilo možnost dalšího pohybu.

Nabízí otázku, zda se věci skutečně mění, nebo pouze postupně odhalují to, čím vždy mohly být.

hirame

circulus niger

Circulus Niger vychází z kruhu jako formy návratu, uzavření a trvání. Černá zde však kruh neuzavírá pouze vizuálně; zbavuje jej také možnosti snadného čtení. Forma se stává místem, v němž se přítomnost setkává s absencí a kde světlo ustupuje do hloubky materiálu.

Kruh, zbavený počátku i konce, připomíná pohyb, který nelze završit. Každý návrat je zároveň opakováním i odchylkou, neboť čas nikdy nevrací tutéž skutečnost. Circulus Niger tak nepředstavuje věčnost jako útěchu, ale jako její problematickou, téměř nehybnou podobu — trvání, z něhož není třeba vystupovat, protože samo o sobě nemá kam pokračovat.

circulus niger

vas primitivum

Prvotní nádoba - vychází z jednoho z nejzákladnějších keramických archetypů. Nepracuje s ní však jako s přesně definovaným užitkovým předmětem. Prázdný prostor uvnitř není pouhou technickou součástí formy – stává se její protiváhou, zatímco tmavý strukturovaný povrch, nepravidelný okraj a světlejší vnitřek proměňují jednoduchou formu v autonomní sochařský objekt.

ciculus cinereus

Circulus Cinereus je kruhem poznamenaným stopou času. Šedá, evokující popel a sediment, zbavuje formu jednoznačné přítomnosti a posouvá ji do prostoru mezi vznikem a zánikem. Není barvou začátku ani konce, ale jejich nerozhodnutého mezistavu.

ascenzus

Ascenzus je formou pohybu vzhůru, avšak nikoli pohybu k předem určenému cíli. Vzestup zde není vítězstvím ani překonáním, ale trvalým napětím mezi gravitací a touhou uniknout jejímu řádu. Hmota, která je svou podstatou spjata se zemí, se obrací vzhůru a získává tím jiný způsob existence.

Forma se tak stává metaforou neustálého překračování vlastních hranic. Každý vzestup v sobě zároveň obsahuje možnost pádu; každé směřování vpřed je podmíněno odporem, který mu klade svět. Ascenzus proto nepůsobí jako obraz triumfu, ale jako připomínka, že proměna není stav, nýbrž proces — nejistý, nedokončený a nikdy zcela dovršený.

corpus naturae

calix vini

maguro